सुमन बगाले ( सुमनसधा )
आँबु खैरेनी तनहुँ
शिर शिरबन्दी नअडिने रित्तो केश ठानेछौ
युद्धकालीन क्षतिग्रस्त नाङगो देश ठानेछौ
खाएका ति कसमहरु पलपलमा बदलियो
तिम्रो स्वार्थ यात्रामा ढुङगे ठेश ठानेछौ
कता कता हराउछु आफैलाइ रित्ताएर
नसुहाउने देश विनाको भेष ठानेछौ
सुकेछ कि हिमनदि भिज्न छाडयो परेली
मबाट टाढिएर दुर रहनु बेश ठानेछौ
मरेतुल्य हुन्छु तिम्रो प्रतिविम्म नआउदामा
शिशिर ऋतुमा नफुल्दैमा शेष ठानेछौ
wow its really beautiful.. i like it...keep going on Suman...i like your poem
ReplyDeletesuman sir I don’t have any kind of word to express…. It’s so nice & hurtful just want to say keep it up
ReplyDeleteThanks friends for your nice comment.
ReplyDeletesathi yeha kasai ko lagi maritulya bannu pardaina....Walk your own line....
ReplyDeletetesttt
ReplyDelete